Etapa I. Ginzling – Berliner Hutte
Etapa I. – první den.
První den ráno jsme dojeli k hotelu na konci údolí Zemmtal Zillertalských Alp. Je tam hotelové parkoviště, kde většina vandrovníku po Berliner Hohenweg nechává svoje auto. Zde si vyzvednete parkovací lístek buďto v automatu (pokud zrovna funguje, nebo přímo v hotelu na baru). Cena parkoviště je cca 10e na 5 dní, tedy poměrně přívětivá na Rakouské poměry 🙂
Po vyznačené trase údolím Zemmgrund jsem se vydali k našemu prvnímu cíli Berliner Hutte. Cestou jsem potkali spoustu turistů, kteří s největší pravděpodobností šli na jednodenní výlet, soudě podle jejích bagáže na zádech. Pěšina vedla údolím s nádhernými scenériemi hor, ledovců, vodopádů, potoků a kaňonů. Opravdu je na co koukat.
Náš předpoklad byl, že půjdeme hodně dlouho, ale i když jsme se loudali, zabralo nám to necelé 2 a půl hodiny.
Jak jsem dorazili na místo první co bylo, tak jsem si sedl na pivo a rádlera a pak si dali i štrůdl s kafem. To prostě v Alpách nesmí chybět na žádné chatě. Mišutka se pak odporoučel na pokoj a já jsem se šla loudat po okolí a obdivovat místní krásy ledovců, strmých štítů a taky zkoumat naší další trasu druhé etapy výpravy po Berlinské stezce.
Mapy: https://en.mapy.cz/s/jafapogevu
Strava: https://www.strava.com/activities/5812429991
Etapa II. Berliner Hutte – Furtschaglhaus
Etapa II. – druhý den.
Další den nás čekal jasný den a proto jsem vstávali časně ráno. Vstávat brzo ráno je na horských chatách úplně normálním zvykem. Někteří vstávají v 2-3 hodiny ráno, když mají v plánu nějaký přechod přes ledovec, nebo pak později, když se pokračuje na další část přechodu nějaké té alpské hohenweg.
My jsme si přivstali, tak abychom byli, co nejdřívěji na snídani a mohli se vydat brzo na cestu a šli ještě v chladnějším období do kopce. Čekala nás nejtěžší etapa naší několikadenní tury, která měla cca 8,5 km s převýšením nahoru cca 1200m a dolů 890m, kde se přechází přes 3133 vysoký vrchol Schönbichler Horn. Na vrchol jsme se docela loudali, ale taky i užívali okolních výhledů na ledovce, kamzíky, sviště a další krásy, které se před námi otevíraly se stoupajícími metry.
Nahoře se nám odhalily panorámata na ledovec Waxeggkees, Furtschaglkees, Schlegeiskees a i na samotný vrchol Olperer a ledovec Olpererferner na druhé straně údolí, kde jsme pak sestupovali na naší druhou chatu Furtschalgaus.
Z vrcholu jsme se pomalinku „skutaleli“ na chatu, kde jsme si dali jako obvykle rádle a pivo a po chvíli slunění přišel na řadu štrudl a kafe.
Po tomto dni nastala debata, zda se následující den vydáme nebo nevydáme přes velmi atraktivní chatu Olpererhutte. Když si člověk zadá do googlu nebo na instagram tu Olpererhutte, všude mu vyskočí fotografie s visutým mostem a na pozadí krásný výhled na údolí s nadrží Schlegeisbach a ledovec Schlegeiskees. Nějak jsme se neshodli a proto jsem to radši rozhodnuti nechali na místo, kde se pak rozchází cesta buďto přes chatu Olpererhutte nebo pak rovnou na Friesenbergerhaus.
Mapy: https://en.mapy.cz/s/dahudohoke
Strava: https://www.strava.com/activities/5822994872
Etapa III. Furtschalghaus – Friesenberghaus
Etapa III. – třetí den.
Předposlední etapa se jevila jako středně náročná. Po brzké snídani jsme sestoupili dolu do údolí a okolo vodní nádrže Schlegeisbach jsme došli k rozcestníku, kde jsme se měli rozhodnout zda přes Olpererhutte nebo rovnou na Friesenberghaus.
Rozcestník stal na parkovišti, kde se shlukovalo spoustu jednodenních turistů a po třech dnech v horách s mimo civilizaci mě hned přešla chuť se utahaná drbat mezi turisty na horu za tím krásným vyhlášeným výhledem. Představa, že budu čekat frontu na to abych mohla přes ten most pouze přejít k chatě a dále pokračovat byla hrůzostrašná. A bylo rozhodnuto. Šlo se přímo na Friesenberghaus.
Chata Friesenberghaus se nám líbila nejvíce. Ze všech, na kterých jsme byli, se nám líbila domácká atmosféra a taky i to, že byla ze všech asi nejmenší a nejroztomilejší 🙂 Taky poskytovala nádherné výhledy na údolí s vodní nádrží a okolní ledovce 🙂 Bylo to tam opravdu kouzelné.
Mapy: https://en.mapy.cz/s/dozazasuke
Strava: https://www.strava.com/activities/5823002454
Etapa IV. Friesenberghaus – Ginzling
Etapa VI. – sestup do údolí čtvrtý den.
Poslední den našeho výletu jsme moc časně ráno nevstávali a na snídani jsme šli trochu později než předchozí dny. Na té roztomilé chatě jsme si dali naši poslední a taky výtečnou snídani horskou snídani a upalovali dolů. Cesta se ještě chvíli klikatila po hřebeni a pak se stočila dolů ze stráně mezi luční potůčky, keříky a pak i les. Dole na nás čekalo hezké letní a teplé počasí. Konec horského výletu jsme oslavili štrůdlem a kafem a vydali se na cestu měr Hohe Wand.
Mapy: https://en.mapy.cz/s/dadazugere
Strava: https://www.strava.com/activities/5827489626
